Velký přehled zahraničních dluhopisů

Společnost se může rozhodnout pro vstup a zahraniční trh, pokud se domnívá, že na něm získá atraktivní úrokové sazby nebo pokud potřebuje cizí měnu. Může tak učinit vydáváním zahraničních dluhopisů, které jsou denominované v měně zahraničního trhu. Jednoduše řečeno, zahraniční emitent vydá na domácím trhu zahraniční dluhopis v měně domácí země. Zahraniční dluhopisy se používají hlavně k tomu, aby poskytly emitentům přístup k jinému kapitálovému trhu.

Buldočí dluhopisy

Tzv. bulldog bonds jsou dluhopisy vydávané ve Velké Británii, avšak nebritskými korporacemi. Jejich název je odvozen od anglické národní ikony – buldoka. Skupují je především investoři, kteří mají zájem o výnosy z britské libry a vydávají je emitenti, kteří se snaží získat kapitál v britských librách. Od roku 2018 je libra neboli šterlink považována za čtvrtou nejobchodovanější měnu na světě. Pokud se navíc příjmy použijí ke snížení dluhu, který je rovněž v librách, kurzové riziko se snižuje. Buldočí dluhopisy se vydávají, když jsou úrokové sazby ve Velké Británii nízké vzhledem k domácím úrokovým sazbám zahraniční společnosti. Snižují se tím úrokové náklady emitenta nebo také náklady na půjčku.

Matadoří dluhopisy

Jedná se o všechny zahraniční dluhopisy vydávané v eurech ve Španělsku. Ze začátku bylo povoleno emitovat pouze dluhopisy s ratingem AAA. Nyní už jsou španělské zákony o poznání benevolentnější. Mezi lety 1999 až 2002 Španělsko přešlo na euro a matadoří dluhopisy byly víceméně nerozlišitelné od ostatních zahraničních dluhopisů denominovaných v eurech a emitovaných v jiných zemích eurozóny. Přijetí eura totiž přineslo jistý zmatek vzhledem k existenci eurobondů na trzích před příchodem eura. Eurobondy jsou jakékoli dluhopisy denominované v měně, která se nepoužívá na trhu, kde jsou vydané. V závislosti na měně jejich emise, obvykle skupina těchto dluhopisů disponuje složeným jménem s předponou euro-, po níž následuje měna, v níž jsou vydávány, např. eurodolar.

Javorové dluhopisy

Po Evropě zavítáme na americký kontinent, přesněji do Kanady. Javorové dluhopisy jsou denominovány v kanadských dolarech. Podobně jako u jiných zahraničních dluhopisů, skýtají javorové dluhopisy domácím investorům (v tomto případě kanadským) příležitost investovat do zahraničních společností bez obav z kolísání směnných kurzů. Přitom ještě před rokem 2005 mohli kanadští investoři uskutečnit jen 30 % zahraničních investic. Po uvolnění pravidel v roce 2006 bylo do javorových dluhopisů investováno astronomických 27 miliard dolarů. Jejich popularita však následně klesla v důsledku finanční krize v roce 2008. Kanadští investoři se totiž obávali zkupování dluhu od zahraničních společností. Krize pominula, a protože investoři fakticky nenesou měnové riziko spojené s držením těchto dluhopisů, jsou pro ně velmi atraktivním finančním nástrojem. Javorových dluhopisů využívá také řada renomovaných společností jako Apple Inc. nebo Walt Disney.

Yankee dluhopisy

Yankee dluhopisy fungují na podobném principu jako buldočí s tím rozdílem, že se obchodují na americkém trhu. Výraz Yankee (čteno jenkí) má hned několik významů. Jednak jde o přezdívku severoamerických osadníků původem z Holandska, a jednak o americký baseballový klub New York Yankees. Neamerické společnosti tak mohou tyto dluhopisy prodávat ve Spojených státech za účelem získání kapitálu v amerických dolarech. Yankee bondy se řídí zákonem o cenných papírech z roku 1933, který vyžaduje, aby byly před jejich nabízením k prodeji zaregistrovány u Komise pro cenné papíry (SEC). Jednou z nevýhod Yankee bondů je celý jejich schvalovací proces. Kvůli přísným pravidlům USA pro vydávání dluhopisů může zabrat až čtvrt roku. Zahrnuje totiž hodnocení bonity emitenta ratingovou agenturou, jako je Moody's nebo Standard & Poor's. Řadí se tak k nejbezpečnějším na světě.

Pandí dluhopisy

Pandí dluhopisy jsou bondy emitované na čínském trhu v čínské měně (juanech). Jejich historie se čítá od roku 2005, kdy byly poprvé vydány Mezinárodní finanční korporací a Asijskou rozvojovou bankou. Jsou vydávány zahraničními emitenty zaměřenými na čínské firmy, které jsou také jejich hlavními kupujícími. Prostředky z prodeje pandích dluhopisů tak musejí zůstat na čínském území. V roce 2016 však bylo podepsáno memorandum s polským ministrem financí, čímž se Polsko stalo první evropskou vládou, vydávající pandí dluhopisy.

Obdobou pandích dluhopisů jsou tzv. dim sum dluhopisy vydávané v Hongkongu a orientované na zahraniční investory. Termín je odvozen od dim sum, což je čínský styl servírování jídla (nejčastěji různých podob knedlíčků vařených na páře). Jsou atraktivní především pro zahraniční investory (ale vydávají je i čínské společnosti), kteří se raději vyhýbají přísným zákonům o cenných papírech, stanovených regulačními orgány ČLR. Jinými slovy, dluhopisy s nízkou hodnotou jsou atraktivní pro investory, kteří mají zájem o držení dluhu vydaného v juanech, ale nejsou tak schopni učinit kvůli čínským předpisům o držení domácím dluhu. Výhodou je, že výnosy z dim sum dluhopisů lze volně využít k vypořádání přeshraničních obchodů.

Samurajské dluhopisy

Samurajské dluhopisy jsou cenné papíry vydávané v Tokiu zahraničními společnostmi, denominované v japonských jenech. Podléhají japonským zákonům a dávají emitentům možnost získat přístup k japonskému investičnímu kapitálu. Lze je použít také k zajištění proti kurzovému riziku. Emitenti, kteří působí v nestabilní domácí ekonomice, se mohou rozhodnout vydávat dluhopisy na stabilnějším japonském trhu. Jejich výhodou je, že investor nenese žádné měnové riziko v souvislosti s držením dluhopisů. Pozor však na záměnu s japonskými dluhopisy Shogun. Jsou rovněž vydávány v Japonsku, rovněž zahraničním subjektem, ale jsou denominovány v jiné měně než v jenech.

Islámské dluhopisy - sukuky

Sukuk není dluhopis v pravém slova smyslu. Jde spíše o druh certifikátu, který je mu však velmi podobný, a hlavně je zcela v souladu s islámským náboženským právem šaría. Korán totiž vysloveně zakazuje, aby peníze generovaly další peníze. Hypotéky nebo už jen samotné úročení jsou tak Arabům zapovězeny. Bylo ovšem otázko času, než někdo vymyslí efektivní kličku. Vznikly proto sukuky, islámská forma dluhopisů, jejichž princip tkví v tom, že investor, který si předtím od emitenta koupil dluhopis, mu jej začne zpětně pronajímat formou certifikátu. Investorovi tak fakticky neplynou peníze z půjčky ale z pronájmu. První sukuky vydala v roce 2000 Malajsie a okamžitě získaly na popularitě. O rok později následoval Bahrajn a další.

Klokaní dluhopisy

Klokaní dluhopisy neboli cangaroo bonds jsou dluhopisy zahraničních firem vydávané na australském trhu v australských dolarech a jejich emise se řídí tamní legislativou. Stejně jako v případě anglického buldoka, je také název klokaních dluhopisů odvozen od národního zvířecího znaku země - klokana. Klokaní dluhopisy jsou nejčastěji vydávány při poklesu australských úrokových sazeb ve srovnání s domácími sazbami zahraniční korporace, čímž se snižují celkové úrokové náklady zahraničního emitenta a náklady na půjčky. Emitenti nemusejí nutně potřebovat australské dolary, když tyto dluhopisy vydávají. Výnosy z prodeje dluhopisů se totiž zpravidla převádějí zpět na národní měnu emitenta prostřednictvím finančních nástrojů, tzv. swapů. Tyto swapy se používají k zajištění měnového rizika spojeného s povinností emitenta vyplácet kupony a jistinu v australských dolarech. Mezi hlavní emitenty klokaních dluhopisů patří obvykle Američané a Němci.

A jako perličku na závěr pro vás máme svlečené dluhopisy. V tomto případě se jedná o bondy, které jsou rozděleny na dvě části prodávané odděleně – anuitní dluhopis (zahrnuje právo na výnos, resp. dluhopisový kupón) a samotný svlečený/bezkuponový dluhopis (zahrnuje právo na splacení jmenovité hodnoty).

Zahraniční dluhopisy lákají investory, protože jejich vyšší míra rizika obvykle přináší lepší výnosy než domácí dluhopisy. Rizikovost je však spojena také s některými domácími dluhopisy, pokud jsou emitovány nebonitními společnosti, tzv. finančními šmejdy, kteří svůj podnikatelský záměr sestaví pouze na oko, aby si tak snadno přišli k penězům, které jim většinou už předtím odmítla půjčit banka. „Před nákupem dluhopisů některých společností odborníci přímo varují. Patří mezi ně například Petlas CZ, Ecosenior nebo EMTC Czech,“ upozorňuje Eliška Skřivanová ze serveru Rizikovedluhopisy.cz, který se snaží proti podobným praktikám bojovat.